Zvyšování nákladů za odběr elektrické energie v ČR na úroveň cen platných v zemích Evropské unie má negativní dopad na
ekonomické hospodaření podniků. Realizací racionalizačních opatření lze dosáhnout poklesu energetických
nákladů na jednotky vyráběných produkcí. Jedním z nejdůležitějších úsporných opatření ve spotřebě elektrické energie je dodržování
smluvních hodnot odběrových diagramů včetně nepřekračování sjednané hodnoty tzv. čtvrthodinového maxima.
Čtvrthodinovým (technickým) maximem se rozumí hodnota průměrného čtvrthodinového elektrického příkonu, kterou smí odběratel
nejvýše odebrat z rozvodného zařízení dodavatele za sledované období
na základě kupní smlouvy. Za překročení tohoto limitu je účtován dodavatelem poplatek.
Smyslem využití regulátorů čtvrthodinového maxima je tzv. ořezání výkonových špiček a tím samozřejmě snížení sjednávaného technického
respektive čtvrthodinového maxima s důsledkem nižších měsíčních poplatků za elektrickou energii. Snížení špiček je
realizováno automaticky s tím, že práce násilně pozastavená odebíraná spotřebičem v kritické čtvrthodině je nahrazena a
využita ve čtvrthodině, která není energeticky náročná. Tím nedochází ke ztrátám ve výrobě a zároveň dochází k nemalým
trvalým finančním úsporám v nákladech vynaložených na odběr elektrické energie.
Regulátory spotřeby jsou stále v některých podnicích
značně nedoceňovanými prostředky automatizační techniky. Při použití kvalitních, správně nasazených regulátorů odběru elektrické energie
lze dosáhnout nejen význačných finančních úspor na straně jejich uživatelů, ale současně pozitivně ovlivnit kvalitativní parametry dodávky
elektřiny a stabilitu provozu distribuční sítě. Dodržování hodnoty smluvního technického maxima má velký vliv na ekonomiku odběratele
elektrické energie. Kvalitní regulátor spotřeby elektřiny s kompenzačním, příp. predikačním algoritmem je kromě regulace čtvrthodinového
maxima schopen svému uživateli zobrazit aktuální provozní údaje, umožňuje archivovat dlouhodobé údaje, a tím povyšuje regulátor na
registrační paměťový přístroj. Kvalitní regulátor umožňuje v řadě případů i snížení původní hodnoty smluvního technického maxima podniku.
Měření elektrické práce, výkonu a času
Činnou elektrickou práci měří regulátory spotřeby nejčastěji čítáním impulzů z vysílacích elektroměrů. Množství elektrické
práce je dáno počtem impulzů vynásobených konstantou příslušného elektroměru a převody napěťových a proudových transformátorů. Průměrný
výkon je určen podílem příslušné spotřebované práce a délky časového úseku, ve kterém se vyhodnocení provádí. Pro regulaci spotřeby
elektrické energie je podstatné, aby čtvrthodinový interval, se kterým pracuje regulátor, byl synchronní s intervalem vyhodnocování
čtvrthodinového maxima dodavatelem. Z toho důvodu regulátory přijímají čtvrthodinový impulz dodavatele a s ním synchronizují svůj
algoritmus regulace.
Regulátory spotřeby pracují s jedním algoritmem, příp. s kombinací několika algoritmů. Uživatel má možnost volby mezi jedním z algoritmů,
může každému algoritmu určit váhu, s jakou se bude uplatňovat, popř. se váha algoritmu může měnit v průběhu čtvrthodinového intervalu.
Hladinový algoritmus
Téměř všechny regulátory pracují s hladinovým algoritmem jako bezpečnostní pojistkou, kdy se po překročení maxima odpojí všechny kanály.
Na základě analýzy odběru podniku se stanoví doba na začátku čtvrthodinového intervalu, ve které se zařadí pásmo nečinnosti regulátoru,
kdy je regulace potlačena a všechny kanály jsou připojeny.
Kompenzační algoritmus
Kompenzační algoritmus je nejpoužívanější algoritmus regulace spotřeby. Přímka spojující počáteční a koncový bod
čtvrthodinového intervalu odpovídá ideální spotřebě s konstantním příkonem rovným zadanému maximu. Toleranční pásmo (pásmo necitlivosti
regulátoru) je vymezeno dvojicí přímek (vypínací a zapínací přímka), které se sbíhají v koncovém bodě intervalu.
|
Predikační algoritmus
Predikační algoritmus je založen na sledování trendu spotřeby činné elektrické energie. Podle trendu v průběhu aktuální spotřeby je
dopočítávána spotřeba na konci regulačního intervalu a v závislosti na ní jsou odpojovány a připojovány výstupní kanály. Algoritmus
pracuje s lineární extrapolací podle diference mezi posledními regulačními kroky. Predikační algoritmy lze hodnotit jako kvalitnější
(s ohledem na svůj dopředný a předvídavý charakter), ale pouze za předpokladu, že spotřeba v jednotlivých kanálech má deterministický
charakter. Je-li spotřeba v kanálech těžko předvídatelná, jsou výsledky predikačních algoritmů srovnatelné s výsledky kompenzačních
algoritmů.
|